5.kolo: Ekonom - Pajzovna
27.4. 19:30 PO Ekonom WT – Pajzovna
6:1
Páté utkání jsme odehráli ve vokovickém spletenci hřišť, kde je k naleznutí od beach vojelbalu , zpopularizovaným českými děvčaty Kiki a Maki, tenisu – kde se svěřenci můžou učit podobných úderů jako Berdych od kadeřemi vlajícího Jaroslava Navrátila, či právě fotbalu – kde se Pajzovna přijela učit fotbalu od směsky staré gardy a dorostu místní Aritmy, která v tomto parádním areálu sídlí.
Na tuto lekci hanspaulské gramatiky jsme dorazili bez našeho nejlepšího střelce Bláži, stárnoucího Honzy, kterého čím dále více zužují zdravotní problémy v den zápasu a pak Roubiče, který se stává pomalu pajzovńáckým Ironmanem, neboť z posledních 10 zápasů nastoupil snad k dvoum J. Největším oslabením byla však absence opravdového gólmana, neboť Koubič absentoval vzhledem k pracovním povinnostem a Vojta pověsil své turfy na hřebík Přemka Podlahy. Bůh s Tebou Přémo. A tak jsme nastoupili ve složení: Vosa - Kamy, Tomáš, Zmešky - Petr, Maty, Jelen - Světlo.
Úvodní minutky hra byla rozháraná jak televizní zpravodajství na Nově, kdy místo horského inspektora střídajícího reportáže módní policistky jsme střídali dobrou přihrávkou s tzv. námazy, kterými by se dal namazat i šumavský bochník. Po jednom takovém se za naší obranu dostal útočník Ekonomu, který prostřelil zaskakujícího gólmana Vosu mezi nohu. Od té chvíle se hra vyrovnala a dostávali jsme se do šancí, která však výborně hrající obrana blokovala. Po ztrátě balónu vytvořila pevný blok, který nejde koupit ani v papírnictví u Josefa Tužky. Neustále opakující se chyby neustávaly, stačilo pouhé prohození mezi beky či lob za obranu a rázem se řítil jeden či dva útočníci na brankáře, který si de facto nesáhnul na balón a Pajzovna prohrávala o poločase 3:0.
Trojbankový rozdíl v Hanspaulce nic moc neznamená, a tak jsme stále mohli věřit ve zvrat. Bohužel víra v body byla více na straně soupeř, který udeřil hned znovu po identické chybě. Ani kopírka od Canonu by tuto chybu nenakopírovala lépe. Snížením pak korigoval Světlo po vybojovaném míči Matyho. Pak už následovalo opět využití jednoduchých brejků a skóre se tak zastavilo až na hrozivých 6:1 ve prospěch Aritmy.
Naší úrovní hry se oživily vzpomínky na dřívější roky v páté či šesté lize, neboť výkon byl opravdu katastrofální. Brankář, který ze 10 střel pustil šest, z toho tři skončili na břevně, přes nezodpovědnou obranu. Kromě pěti minut v prvním a pěti v druhém bysme se za dnešek měli stydět, vzhledem k tomu, že tým soupeře nepřevyšoval celky, s kterými jsme hráli v prvních kolech. Jediné pozitivum je fakt, že se po dnešku můžeme opravdu jen zlepšit.
Fotbal máme rádi. Je to sranda i sranda i zábava, která někdy i bolí. A zvláště po dnešku tomu tak je. Byl to koncert Waldy Matušky za mlada. Nejvíce však lituju svého tátu, jenž už byl třikrát na odchodu do té doby než si vždy uvědomil, že si dal pivo a budu muset řídit já. To muselo bolet J.