10.kolo - G.I.C. La Plate de Cünde vs. FC Pajzovna
G.I.C La Plate de Cünde - Pajzovna FC PO 03.06 18:15 MIKU1
Mnohými označován za zápas jara 2013. Ano, bitva o druholigový trůn se odehrála první červnové pondělí na domácím hřišti našeho tradičního soupeře – La Plate. Tým, se kterým máme pasivní bilanci a obrali jsme je ze tří případů jen jednou za remízu. V předešlé sezoně jsme od nich dostali náklad, který je zároveň nejvyšší porážkou našeho klubu.
V tomto důležitém zápase, do kterého šel soupeř se značným sebevědomím, nastoupil po roční odmlce v našem dresu Honza Jirec, který vzdal zámořské objevy a s natěšením oblékl náš žlutý dres, který se zanedlouho stane naší druhou variantou, neboť se v kuloárech hovoří o přichodu nového sponzora, který se zároveň stane majoritním vlastníkem klubu a zastřeší i nákup nových dresů. Naladěni touto pozitivní zprávou jsme nastoupili v tom nejsilnějším, čím Pajzovna disponuje: Koubič – Zmešky, Roman, Kamy, Voci – Venda, Honza, Wosa – Světlo, Bláža.
Po slovní taktické předehře jsme vstoupili do zápasu a začali jsme psát snový scénář. Běžela 30. vteřina utkání, kdy jsme soupeře obrali o balón a Roman vstřelil svým levým dynamitem první gól sezony, který byl zároveň veledůležitý. Tím nás dostal ‘‘na koně‘‘ a my se opět mohli koncentrovat na stoprocentní defenzivu opřenou o kvalitní výkon zasahujícího Marka Kouby. Dalším důležitým fragmentem tohoto utkání bylo špatné střídání domácích, kteří nastoupili v šesti lidech v poli a umožnili nám tak nepřímý kop, ke kterému se postavil Roman, přiťuknul Vendovi, který vstřelil krásný gól pod klacek. Připomínám, že totožný gól vstřelil již potřetí v krátké době, a tak je třeba zamyslet se nad tím, zda si nezaregistrovat na toto fotbalové umění patent. Soupeř poté zvýšil obrátky, jako Vltava svůj průtok při aktuálních povodních. Útočník La Plate se kolem beka otočil jako turisti přecházející Karlův most za padesátiletou vodou a kombinací snížil na 1:2. Výborný náskok byl smazán hned zanedlouho, kdy se naše obrana nedomluvila a nepochopitelně šla hlídkovat exekutora rohového kopu, který našel zcela volného spoluhráče, kterému stačila nastavit pouhá ‘‘placka‘‘ – 2:2. Tímto skóre skončil i první poločas.
Druhá půle začala ještě s větším nasazením a nadále bylo možno sledovat krásný fotbal, které splňovalo parametry boje o prvenství v druhé lize. Fotbalové momenty byly hojné jako počty vyhlášení 3. povodńového stupně v oblastech ČR. Záplavu radosti ale zažilo i hřiště Mikulova, když se typicky prosadil přeškolený brankář na útočníka Bláža a dal tak svůj další gól v 53. minutě. A byly jsme hodně blízko k zisku dvou bodů. Za dvě minuty však soupeř opět udeřil, když se útočník obtočil kolem našeho obránce a kolem brankáře vyrovnal na 3:3. I tak jsme se dále snažili a bojovali za dobré jméno Pajzovny. Šanci Wosy brankář přilehnutím stehna zlikvidoval a možnost Vendy vracející se záložník zalepil na brankové čáře. Bojovnost vyvrcholila v druhou žlutou kartu Honzy, která tak dostal po svém comebacku červenou kartu a Pajzovna šla do čtyřech. Nadále jezdila a věřila v zázrak, který se však nedostavil. I když šance jsme si ještě dokázali vytvořit. A tak už nám nezbývá než živit naději.
Musím všem aktérům poděkovat za parádní výkon, kterým reprezentovali naší Pajzovnu. Můžeme být spokojeni, jak jsme k utkání přistoupili a soupeři utkání zkomplikovali. I přes prvotní smutek jsem opět hrdý!